Rozvoj emoční inteligence, resp.citového prožívání v kontextu uvědomění a prožití vlastních emocí, porozumění jim a správného pochopení je uměním, jemuž se učíme, rozvíjíme jej, ovšem školní prostředí je k nim poněkud inerntní. C. R. Rogers (1995) hořce poznamenává, že k zoufání je parcelace dítěte v prostředí školy na rozum a tělo, jenž jsou ve škole vítány, zatímco emoce a pocity mají zůstat za školní branou.

Je-li cílem Non scholae, sed vitae, je pak integrovat všechny složky osobnosti v jednotu.

LEKTORKA: Mgr. Helena Kumperová, Ph.D.

Podrobnosti k webináři včetně prezentace lektora: https://webinare.rvp.cz/webinar/623