S počítačovými programy a dalším softwarem jako jsou informační systémy či webové stránky je to podobné, jako s recepty.

Některé jsou chráněny jako oko v hlavě a zná je jen pár vyvolených, další se dědí z generace na generaci jako rodinné stříbro a jiné recepty autoři sdílejí s dalšími lidmi na Internetu a vůbec jim nevadí, že podle nich vaří třeba i půlka světa. Jedněm tedy vadí, když jejich kulinářská kouzla ovládne někdo jiný, zatímco druhým naopak udělá radost, když jejich nápad někdo vylepší a třeba ještě někde uvede, kde jeho cesta za „Michelinskou hvězdou“ začala.

Podobné je to i s již zmíněnými počítačovými programy. Většina autorů programů zdrojové kódy nezveřejňuje a pečlivě si je chrání. Poplatky za jejich prodej v podobě licencí totiž pro ně představují významný zdroj příjmů. U univerzálních programů, jako je například operační systém nebo textový editor, některé firmy vybírají poplatky ve formě měsíčního poplatku. U programů vytvářených na míru pak firmy sedí na zdrojových kódech jako na pomyslném zlatém vejci, objednavateli (tj. uživateli daného systému) neposkytnou příslušná autorská práva, čímž si zajistí, že nová funkce či úpravy systému mohou dělat jen ony samy.



Toto autorské dílo podléhá licenci Creative Commons (Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 4.0 Mezinárodní License.), a to za předpokladu, že zůstane zachováno označení autora díla a rovněž sdružení CZ.NIC, z. s. p. o., jako autora projektu Jak na Internet.